Čtvero manažerských simulátorů

Jádrem našich manažerských simulátorů je model, vytvořený v simulačním prostředí Vensim. Produkt, vytvořený v tomto prostředí není běžným uživatelským softwarem typu kancelářská aplikace; je vytvářen pro specifický účel a tomu odpovídají jak výstupy, tak také nároky na uživatele. Při jeho používání je předpokládána kreativita a jeho smyslem je nalezení odpovědi na otázku, tedy podpora při rozhodování. Není nástrojem předvídajícím budoucnost, je ale schopen odpovědět na otázky „Co se stane, když...“, nebo „Co mám dělat, aby...“.

DSSD demonstruje schopnosti simulačního software Vensim ve čtyřech vybraných oblastech lidské činnosti, kterými jsou logistika, výroba, služby a veřejná správa. 

Oblasti byly vybrány s vhledem do situací a činností, které reagují na vnější (řídící) podněty odlišně od očekávání a současně se často vyskytují v běžném životě. Simulátory jsou založeny na zjednodušených mentálních modelech uvedených činností, přičemž charakteristiky mentálních modelů jsou uvedeny v dalším textu.

Prozkoumejte zadání jednotlivých modelů a pokud vás některý (nebo snad všechny) zaujme natolik, že si práci s ním budete chtít vyzkoušet, stáhněte si zde, nebo tlačítkem pod tímto textem instalační archiv, rozbalte jej do vhodného místa a nainstalujte, třeba podle návodu v uživatelské příručce, kterou lze stáhnout zde. Kromě postupu instalace v ní najdete i podrobný popis práce se simulátory.

Simulátor „Logistika“ se zabývá vlivem režimu zásobování surovinami (polotovary) na kumulovaný zisk výrobního podniku. Do modelu je též možno promítnout vliv zákaznické spokojenosti.

Příběh: Výrobní podnik vyrábí tři výrobky - VA, VB a VC, k jejichž výrobě jsou zapotřebí čtyři suroviny označené - S1, S2, S3 a S4. Existuje pevný vztah mezi výrobky a potřebou surovin, vyjádřitelný vzorci VA=S1+2×S4, VB=S2+S3 a VC=S2+3×S3.

Vedení firmy vydalo směrnici pro řízení peněžních toků a v ní stanovilo, že výše skladových zásob bude udržována tak, že:

Varianta 1 - sklad při poklesu výše zásoby kterékoliv suroviny na hodnotu 30 ks objedná u dodavatelů doplnění na 100 ks. Z praxe je známo, že prodleva spojená se zásobováním je 14 dnů.

Varianta 2 - sklad periodicky 1x za měsíc objedná doplnění skladových zásob surovin na 100 ks každého typu. Zásobovací prodleva je stejná, tj. 14 dnů.

 

Simulací scénářů zjistíme, že:

a. omezení povoleného rozsahu nákupu surovin a způsob jejich nákupu je pro společnost zničující,

Simulátor „Výroba“ se zabývá tím, jaký vliv na kumulovaný zisk společnosti má snížení personálních nákladů ve střednědobém horizontu.

Příběh: Podnik vyrábí plastové součástky na počítačem řízených lisech, které zpracovávají polotovar ve formě plastových granulí. Životní cyklus zakázky je následující: 1. Obchodní oddělení podepíše smlouvu a předá ji na technické oddělení ke zpracování podkladů pro výrobu a současně na výrobní oddělení k zařazení zakázky do výrobního plánu. 2. V příslušném okamžiku seřizovači (kvalifikovaní dělníci výroby) seřídí lisy, vyrobí malou zkušební sérii výlisků a postoupí zakázku pro vyrobení dělníkům ve výrobě. 3. Vyrobená zakázka je předána do skladu, kde je zabalena a expedována. 4. Po expedici následuje předání podkladů ze skladu ekonomickému oddělení, kde je řešena fakturace a další související úkony. Vedení firmy vytvořilo jednoduchý model podniku v tabulkovém procesoru a rozhodlo se zlepšit hospodářské výsledky snížením personálních nákladů. Ve snaze zabránit problémům mezi zaměstnanci rozhodlo vedení firmy, že bude propuštěno stanovené procento zaměstnanců bez ohledu na pracovní pozici. Simulace řeší odpověď na otázku, jak se na hospodářských výsledcích firmy projeví snížení počtu zaměstnanců v jednotlivých kategoriích.

Simulací zjistíme, že:
a. výsledky statického modelu se poměrně výrazně odchylují od dynamické simulace,
b. ve střednědobém horizontu je snížení stavů klíčových zaměstnanců, za jinak stejných podmínek, vždy spojeno se zhoršením hospodářských výsledků.

Simulátor „Služby“ se zabývá otázkou, zda systémově dynamický přístup může objasnit některé jevy v sektoru služeb, na něž statický přístup nedává správnou odpověď.

Příběh: Úředník na přepážce vydává na počkání mezinárodní řidičské průkazy. Průměrná doba vyřízení žádosti je 10 minut a další žadatel přichází ve stejném intervalu. Simulátor řeší otázku, jak dlouhá fronta žadatelů se na přepážce vytvoří při změně pravidelnosti příchodu klientů nebo proměnlivém čase potřebném pro vyřízení žádosti.

Zjistili jsme, že:
a. fronta čekajících žadatelů se vytvoří vždy, pokud je průměrný interval příchodu žadatelů stejný nebo menší, než je průměrná doby vyřizování žádosti,
b. pokud se zvětšuje rozptyl doby činnosti úředníka, při jinak nezměněných podmínkách, fronta žadatelů strmě narůstá.

Simulátor „Místní samospráva“ se zabývá tím, jak různé politiky řízení a rozvoje města ovlivní stav městské pokladny. Jako hlavní nezávislá proměnná je použita tendence porodnosti (klesající, neměnná, stoupající). Z důvodu zjednodušení je omezen počet politik, které je možno aplikovat. Stav města je ve výstupu vyjádřen stavem městské pokladny a dvoustavovým vyjádřením (dobrá, špatná) stavu různých charakteristik kvality života ve městě.

Příběh: Po volbách nastoupila na radnici nová městská rada. Město disponuje na svých účtech částkou 630 mil. USD. Městská rada řeší dlouhodobý plán rozvoje a chce vědět, kolik a jakých projektů dokáže dlouhodobě financovat, aby dosáhla stanovených hodnot klíčových indikátorů, které jí zajistí znovuzvolení.

Zjistili jsme, že:
a. tendence porodnosti je pro stav městské pokladny rozhodujícím faktorem,
b. dosažení plánovaných hodnot klíčových indikátorů je provázeno výrazným deficitem městského rozpočtu.